V Koncepci se počítá s tím, že vstup do systému sociálního bydlení bude záviset na svobodné vůli osoby v bytové nouzi. Občan, který se bude ucházet o zařazení do tohoto systému, si podá žádost na obci s rozšířenou působností. Úředník příslušné obce provede s klientem majetkový a příjmový test a individuální sociální šetření. Na základě takového zhodnocení se žadateli vydá osvědčení o nároku na pomoc v systému sociálního bydlení. S tímto osvědčením se žadatel obrátí na obec, v níž má trvalý pobyt, a tam bude čekat na přidělení sociálního či dostupného bytu. V případě, že je žadatel bez střechy nad hlavou, využije stávající síť sociálních služeb nebo krizové bydlení, které budou nově poskytovat kraje. Koncepce tedy počítá s vytvořením soustavy bytů určených pro osoby ohrožené ztrátou bydlení. Bydlení by bylo rozděleno do tří kategorií: krizové bydlení, sociální bydlení a bydlení dostupné. Toto dostupné bydlení by mělo být určeno hlavně seniorům, osobám s postižením, rodinám s dětmi, obětem domácího násilí, případně mladým lidem, kteří opouštějí dětské domovy a nemají kam jít.

Rozhodující jsou čísla

Pokud bychom se na Koncepci sociálního bydlení podívali v číslech, bude dle předpokladů relevantní pro všechny osoby/domácnosti, které za bydlení vydávají více než 40 procent ze svého disponibilního příjmu. Dle současných odhadů je takových domácností v České republice kolem 300 tisíc. Senioři, čili lidé ve věku 65+, zastupují necelou pětinu obyvatelstva ČR. Při průměrné výši důchodu, který činí něco přes deset tisíc korun pro ženy a o dva tisíce více pro muže je otázkou, zda nebude mít nárok na dostupné bydlení téměř každý senior. Eurostat minulý rok zveřejnil výsledky svých šetření, z nichž vyplynulo, že každý desátý senior ve věku 65+ je v České republice ohrožen chudobou a sociálním vyloučením, a tento poměr se bude pouze zvyšovat. Koncepce navíc neřeší situace, kdy senioři sice bydlí, ale postupným zvyšováním ceny služeb mohou být i tak ohroženi ztrátou bydlení. Navíc většina seniorů, zejména na menších obcích, nemá ani dostupné informace, jak a kde o finanční pomoc požádat. Sociální byty by měly dle Koncepce poskytnout obce, které mnohdy ale žádný bytový fond nevlastní, anebo je plně obsazen. To samozřejmě neznamená, že by neexistovaly prázdné byty, ale převážná většina se jich nachází v malých obcích, které mají méně vybudovanou infrastrukturu, takže lokalita není vyhovující ani pro seniory, ani neodpovídá potřebám např. lidí bez domova či mladým lidem, kteří právě opustili dětský domov. Z Koncepce lze vyvodit, že domácnosti, které nedosáhnou na sociální bydlení, budou díky existenci této služby na trhu zasaženy zvyšujícími se náklady na bydlení a paradoxně se tak tímto způsobem dostanou do kategorie osob v bytové nouzi. Je možné, že v reakci na sociální bydlení dojde ke zvýšení cen bytů mimo tento režim a více domácností bude ekonomicky motivováno řešit své bydlení na úkor obcí, potažmo i státu.

Obce a bytový fond

Předpokládá se, že by obce měly získat finance na bytový fond formou úvěru a také dotací. V případě fondů Evropské unie ovšem žádný ze sociálních programů se seniory nepočítá. Jednou z možností financování seniorského bydlení je zapojení se do programu Podpory bydlení při Ministerstvu pro místní rozvoj, které na seniorské bydlení myslí již dnes, bez ohledu na přípravy zákona o sociálním bydlení. Další možností by měla být státní dotace poskytnutá právě v rámci budoucího zákona o sociálním bydlení, procentuální výše státní dotace ovšem zatím není známa. Ať již bude zákon o sociálním bydlení přijat, nebo ne, otázku sociálního bydlení především s ohledem na stále se zvětšující skupinu osob ve věku 65+ bude opravdu nutné řešit. Z našeho pohledu je třeba začít ihned.