All posts by Vladimír Zápotocký

Havel věřil…

MUDr. Milan Jirásek (nar. 27. 10. 1936), v mládí aktivní kanoista, atlet a především lyžař ve sjezdových i běžeckých disciplínách. Vystudoval Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové, vnitřní a tělovýchovné lékařství, od promoce 1960 lékař v Ústřední vojenské nemocnici Praha–Střešovice. Lékař lyžařské reprezentace běžecké − mistrovství světa 1966 Oslo, 1970 Štrbské Pleso, 1974 Falun, 1989 Vail, Zimní olympijské hry 1968 Grenoble, 1972 Sapporo, 1976 Innsbruck, 1994 Lillehammer, dvakrát (1968 a 1976) „zaskakoval“ i u hokejistů (na olympiádě získali stříbro). Od roku 1965 předsedal zdravotní komisi Svazu lyžařů, 1988−1990 předseda svazu. Člen předsednictva Mezinárodní federace lyžování (FIS) 1990–2010. Předseda Českého olympijského výboru 1996–2012. Držitel čestného Olympijského řádu 2009.

Knihovna jako duchovní přístav.

Knihovny v naší zemi. To nejsou jen ty slavné a uznávané, jako třeba národní nebo zemské, univerzitní, muzejní, lékařské, ryze technické, ale i ty docela obyčejné (a často bezejmenné) s městským či obecním zřizovatelem. Celkem jich eviduje aktuální státní statistika 6 133. A nejvíc jich založily právě obce. Letmý historický exkurs prozrazuje, že

Žehuňský rybník

Žehuňský rybník opět patří ptákům. Žehuňský rybník, národní přírodní památku s vysokým stupněm ochrany, najdete mezi Poděbrady a Chlumcem nad Cidlinou podél železniční trati spojující tato dvě města. Se svojí rozlohou 258 hektarů a délkou 5,5 kilometru je největší ve středních Čechách. Jako Královský rybník byl zbudován glejtem

Negrelliho viadukt.

Po Karlově mostě druhý nejstarší a vůbec nejstarší dopravní pražský most je „v novém hávu“. Zase může zajišťovat dopravní služby na potřebné, tedy moderní úrovni. Co všechno obnášela modernizace a revitalizace tak významné stavby, nám ozřejmil muž nadmíru povolaný,Ing. Tomáš Martinek, vedoucí projektant střediska mostů SUDOP, a. s., který byl hlavním inženýrem projektu.

STALO SE PŘED 75 LETY

Byl to pro Prahu i celé Československo velký sportovní svátek. Ve dnech 15.−22. února 1947 se konalo již potřetí mistrovství světa v ledním hokeji na zimním stadionu na Štvanici. Československo získalo titul mistři světa! Při neúčasti Kanady byl šampionát hodně vyrovnaný. Každý okusil hořkost porážky a doslova vše rozhodoval až poslední den. Medailová místa obsadila mužstva v tomto pořadí: 1. Československo, 2. Švédsko, 3. Rakousko. Připomeňme si výrazné momenty těch slavných dnů.

KAM JSTE SE PODĚLY?

aneb český ženský sport se od základů proměnil Barbora Špotáková, Martina Sáblíková, Mirka Knapková, Gabriela Soukalová, Ester Ledecká, Eva Samková. Královny českého sportu dneška. Jim patří první příčka našeho „Sportovce roku“ posledních let. Jistě právem. Jejich tituly a výhry jsou také dokladem toho, jak se český

Bicanovo občanství?

Tak prý už je „konečně“ vPraze. Ubytováním vhotelu AXA, dne 15. 4. 1937, měla Slavia vytouženého Pepi Bicana kdispozici alespoň pro sportovní přípravu. Hrát za ni mohl až od podzimní sezony. Včervnu se vAmsterodamu projednával na půdě FIFA „Bicanův případ“ vsouvislosti s„případem Braine“, což byl Belgičan, který opustil Spartu. Bicanova matka navíc mezitím podala ve Vídni žalobu na Rakouský fotbalový svaz, že brání jejímu synovi řádně se živit. Spory se dlouho vlekly aBican sám hrával nejčastěji strampskými vlky na Medníku. Až na sklonku léta…

Sokolíci v řadách.

Stáli sokolíci v dlouhých hustých řadách …
Tahle slavná pochodová píseň oslavující „sokolíky“ na strahovských stráních při všesokolských sletech zněla po roce 1948 už jenom v blízkém i dalekém zahraničí při všech akcích sokolů. Tady doma jejich slety nahradily spartakiády a melodie tvořené na zakázku nových či staronových „řídících pracovníků“.

Celý život na bruslích.

Říká se v Praze mezi hokejovým národem, že ho každý zná a on také zná všechny, co k hokeji patří. A není to nadsázka. V dresu fotbalové Slavie hrál ve třinácti letech podle rozhodnutí slovutného trenéra Emila Seiferta spolu s pozdějším internacionálem Karlem Nepomuckým záložníka v zahajovacím žákovském předzápasu ligy při otevření stadiónu v edenu. To bylo 27. září roku 1953. Dnes má pověst nejzasloužilejšího mládežnického trenéra v ledním hokeji! To proto, že vychoval skoro nekonečnou řadu špičkových hráčů a reprezentantů.
Zasedli jsme, jak se říká, ke zpovědi se sportovním nezmarem Zbyňkem Zavadilem.

Hrdinové léta.

Prázdniny nebyly nikdy ve sportu „okurkovou sezónou“. Kdysi někdo v Čechách označil letní prázdninový čas za „okurkovou sezónu“. Byl tím myšlen čas fotbalový. To označení vyvanulo, patrně proto, že mu chybělo to základní − neobráželo skutečnost. Léto mělo vždycky své velké hrdiny. Na zemi, na vodě

Pan hlasatel: Jindřich Pulman

Skvělá postava naší cyklistiky vstoupila do řad sedmdesátníků ve chvíli, kdy promlouvá do mikrofonů cyklistických podniků právě celé půlstoletí.

Není to nadsázka. Jindřich Pulman je řadu posledních let nejlepším a nejuznávanějším hlasatelem domácích sportovních podniků té nejvyšší úrovně. Slouží „svému sportu“ − upsal se totiž na celý život cyklistice. Začínal ve Spartě, snad z obdivu k legendárnímu sparťanskému cyklistovi Honzovi Veselému, a celkem hodně brzy, už ve dvaceti, se ujal mikrofonu a začal na závodech „i hlásit“.
Okamžitě zaujal. Dokázal zvládnout silnici stejně jako dráhu či cyklokros a spolu s klubovými výpravami závodníků, trenérů, rozhodčích

Novoroční hokej.

Jak na nový rok, tak po celý rok, říká jedno staré české přísloví. Že na něm „něco“ je i na poli sportovním, dokládá naše ohlédnutí za dvěma ve světě nejznámějšími hokejovými turnaji v ledním hokeji pořádanými na našem  kontinentu. Hrávaly se od Vánoc do Silvestra a vítězové si na Nový rok vezli domů vítěznou trofej a tučné  startovné v letech dřívějších, nyní zvané „globálně“  price money.

O naší sportovní diplomacii.

Čeští sportovní diplomaté se aktivně věnovali činnostem ve vrcholných světových orgánech a organizacích ještě před založením vlastního státu. Významně se zasloužili o dobrou pověst a světový kredit své vlasti.

Senioři na velitelském můstku.

Tak mládí vpřed, anebo zkušenost nade vše? Ve sportu je to na věky nerozřešená otázka. Jací jsou tedy nejúspěšnější trenéři? Pokud se rozhlédneme po dějinách českého sportu, „hlubší brázdu“ v podobě pobytu na výsluní zaznamenáme spíše u sečtělých seniorů na velitelském můstku. Zapsali se do nich skutečně nesmazatelně. Trenérští „dědkové a báby“ budou ve vzpomínkách milovníků českého sportu nenahraditelnými ikonami a těmi nejuznávanějšími osobnostmi. Proto si je připomínáme.

Josef LAUFER – den, kdy se stal velkou hvězdou.

Před devadesáti roky se uskutečnila v našich zemích první přímá rozhlasová reportáž z fotbalu. Tady je hřiště SK Slavie na Letné, kde před chvílí začal fotbalový zápas Slavie s mistrem Maďarska Hungarií… to byla první slova, která vyřkl do rozhlasového mikrofonu dodnes uznávaný „král sportovních reportérů“ Josef Laufer. Byla neděle 3. října roku 1926 krátce po třetí hodině odpolední. Začala se psát nová historie rozhlasové sportovní reportáže v našich zemích.

SVĚTOVÝ POHÁR znovu magnetizuje hokejový svět

Ta tradice se zrodila právě před čtyřiceti léty. Už nemělo cenu předstírat, že jsou tu dva hokeje – západní profesionální a socialistický státně amatérský – a svět ledových ploch potřebuje vrcholný turnaj, kde se utkají skutečně nejlepší s nejlepšími z obou táborů. Toho úkolu se chopila „kolébka“ hokeje a na začátku sezóny 1976/77 uspořádala turnaj nejlepších reprezentačních mužstev. Canada cup, po česku Kanadský pohár.

Slavní a nezapomenutelní naši olympijští vítězové

Je mimo jakoukoli diskusi, že letní olympijské hry jsou dominantou letních měsíců, vlastně celé letní sezóny. Výsledky a vítězové začínají plnit stránky novin, internetu, twitterů i vysílací časy televizí a rozhlasů. Každá země se už mnoho let pyšní svými šampióny. Mnohá jména jsou doslova nezapomenutelná, jejich výkony úchvatné. I naše země má takové. Je dobré si je připomenout.

Jiří Grygar – astronom se sportovním srdcem

Doktor Jiří Grygar je bezesporu osobou hodně známou. Snad každý si v souvislosti s ním vybaví televizní seriál Okna vesmíru dokořán či rozhlasová Dobrá jitra z Prahy. Publikační činnost? Tak to je nekončící seriál odborných prací, populárně-vědeckých statí či poskytnutých rozhovorů.