forinterior
rehaprotex

Category Archives: Historie

Ničevó, ničevó,

NIČEVÓ, NIČEVÓ,
kde nic, tu nic, ničevó, ničevó, da, da, da, panebóže, to to (u)vypadá, prozpěvoval si odhadem před osmdesáti roky na svém jevišti ředitel a současně oblíbený mladokomik pražského divadla, které neslo hrdý název Velká opereta a sídlilo v budově, kde bylo později Divadlo Jiřího Wolkera a kde je dnes Divadlo v Dlouhé. Ten ředitel a herec se jmenoval Hugo Kraus a citovaný refrén písničky patřil do operety Balalajka, která se tam v onom zmíněném čase s úspěchem hrála.

Největší česká operní pěvkyně.

Jarmila Novotná Naši vynikající zpěvačku Jarmilu Novotnou jsem poznala ve Vídni v r. 1956 a hned při prvním setkání jsem způsobila značný trapas. Byla jsem od malička vedena svou muzikálně vzdělanou maminkou k hudbě, chodila jsem od útlého dětství do Národního divadla na operní inscenace a znala jménem všechny tamní pěvce.

Džentlmen a láska.

Podle chytré paní Wikipedie je láska široký pojem pro silný, kladný a spíše trvalý vztah k jiné osobě, případně i k ideji nebo věci či zvířeti. Mohou v ní být různě silně zastoupeny aspekty přitažlivosti, touhy, obdivu, nezištné náklonnosti a oddanosti až po odevzdanost vůči druhému, vůči předmětu lásky. V základním významu se týká především vztahu dvou osob, na to však navazuje i řada dalších významů, jako je láska k určité věci, k místu a vlasti, k nějakému hnutí nebo ideji. Protože je měsíc květen a my si povídáme o mužích – džentlemenech dvacátých let, zůstaneme u jejich lásek milostných.

Veselé Velikonoce přejí pohlednice!

A proč by nemohly? Že jsou neživými obdélníky tuhého papíru, z jedné stany s obrázkem, z druhé popsané, a ještě se známkou? Nebo proto, že ne- umějí mluvit? Ale ony mají vlastně svoji řeč už nejméně dvě stě let. Kdo stvořil nebo poslal úplně první pohlednici, to se asi nikdy vědět nebude. Stejně jako se o vynálezu minisukní přou Francie s Anglií, tak i u vzniku pohlednice je to podobné. První prý byla Francie v roce 1777 a Anglie měla svou pohlednici i s první známkou v roce 1840.

Syllaba – Národní lékař

Odkud se vzalo to zvláštní, nečesky znějící jméno Syllaba, není jisté; zato však s určitostí víme, že rodina Syllabova žila už od 18. století v Bystřici u Benešova. Jeden z jejích výhonků, kupec a hostinský František si vedl tak dobře, že se v polovině 19. století stal v obci starostou. Se svou manželkou Annou měl osm dětí − což ostatně tehdy nebylo nic výjimečného. Peněz sice v tak velké rodině nikdy nebylo nazbyt, ale přesto měli Syllabovi kluci a holky hezké dětství. A třebaže se muselo šetřit, snažili se jim rodiče poskytnout vzdělání.

Dějiny chodily rozhlasem

Dovolím si dopovědět vtip spolužáka Vladimíra Jiránka. Pohlédněte, prosím. Tudy prošly české dějiny, chlapče. A tudy šly zase zpátky. A určitě se zastavily, alespoň na chvíli, v rozhlasu, dodávám. Jen pošimrejme svoji paměť. Obešla se jakákoli významná událost minulého století bez rozhlasové odezvy? Nevzpomeneme si, protože takové nebylo. Pokusím se dnes i v příštích číslech některé připomenout. I pohledem do zákulisí.

Džentlmen

Když jsem rekapitulovala své články v našem časopisu, zjistila jsem, že jsou sice plné povídání a fotografi í o módě, společenských zvyklostech, příbězích, prostě o společenském životě minulého století, ale překvapilo mě, jak málo prostoru v něm dostali muži. Nebyl to vůbec úmysl, ale i tak se to pokusím v letošním roce napravit. Věnovat se především muži – džentlmenovi a zaměřit se i na období jeho „zrodu“. I když úplně bez žen to asi nebude.

Cílek – Co se děje se světem?

RNDr. Václav Cílek, CSc., (1955) je český geolog, klimatolog, spisovatel, esejista, filozof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy. Střední školu studoval v Tanzanii, poté vystudoval hornickou průmyslovku v Příbrami a Přírodovědeckou fakultu – obor geologie na Univerzitě Karlově v Praze. Pracuje v Akademii věd ČR jako vědeckovýzkumný pracovník, v letech 2004 až 2012 byl ředitelem Geologického ústavu AV. Vyšly mu desítky publikací a odborných prací.

Literární kavárna

Víte, kde je zámecký areál Ctěnice? No přece v Praze! Ještě před několika léty to byl zámek vyloženě utajený, kdo nebydlel v blízkosti, o něm nic nevěděl. A přece tu už existuje od 13. století a prošel mnoha metamorfózami, než se stal v r. 1993 majetkem města Prahy, které mu nedalo zahynouti, dopřálo mu rozsáhlou rekonstrukci a předalo ho Muzeu hlavního města. A zámek vzkvétá pod fantazie plnou kastelánskou hlavou a rukou paní Mgr. Hany Klabanové, která v něm vytváří přitažlivé kulturní prostředí, pořádá inspirativní akce a obecenstvo přijíždí metrem s přestupem na autobus nebo vlastními auty, aby se pokochalo nabídnutou podívanou.

Hvězdy stříbrného plátna.

Nestává se často, aby výstava měla tak mimořádný úspěch, že může cestovat po republice a je stále hojně navštěvována. Prostě se to někdy povede! Na počátku je nápad a trochu detektivního pátrání, potom trpělivost a vytrvalost. Určitě se to daří v případě výstavy, která přibližuje životní osudy největších českých hereckých hvězd první republiky a protektorátu.