Rozhovor s Prof. MUDr. Cyrilem Höschlem DrSc., FRCPsych. 

V oblasti somatické medicíny se každý tu a tam ,„pochlubí“ – s vyměněným kolenem, kyčlí nebo operací šedého zákalu, a i když ho píchá na hrudníku nebo má nějaké otoky, svěří se s tím v práci, doma, přátelům. Kdežto když má problémy v oblasti duševní, zdráhá se to přiznat, tají to, co je bohužel horší věc, někdy ani sám neví, že pomoc potřebuje.

Do Klecan jsem se za panem profesorem rozjela ze zvědavosti, protože o tomto zařízení mimo jiné v minulosti řekl: ,„To, že se ve střední Evropě podařilo postavit zařízení, které je výzkumné, medicínské, velmi dobře vybavené, a přitom orientované na psychiatrii, lze považovat za zázrak. Psychiatrie je po celém světě mezi lékařskými obory popelkou a výzkum orientovaný na poruchy chování a prožívání bývá poměrně vzácný všude. Tady jsme stále žili, zejména vládci a politici, v přesvědčení, že duševní nemoci se nás vlastně netýkají. Souhrou příznivých okolností se podařilo vybudovat z prostředků EU zařízení, které disponuje zobrazovacími technikami ke zkoumání mozku, lůžkovou částí, denním stacionářem, ambulancí a hlavně laboratořemi pro výzkum.“ Uprostřed nové vilové zástavby – nedávno zde zřejmě ještě převládala zelená louka, ale pražský satelit se tiše a nenápadně přelévá do okolních polí – stojí nová budova: moderní, stroze betonová, ale nikoliv ošklivě paneláková, v kombinaci ostrých úhlů a oblých tvarů. Vedle rodinných vilek relativně velký obr, ale na pohled nijak hrozivý. Bohatýrské rozměry přijímacích prostor v přízemí, skleněná stěna s výhledem do zeleně vyvolává příznivý a vzdušný dojem. Moderní betonové stěny bez omítky, vysoké stropy, a přesto není cítit chlad moderních administrativních kolosů, ale naopak teplo. Jako by ty šedivé stěny signalizovaly informaci, že za touto zdí člověk může být a je „,jenom“ člověkem.

• Pane profesore jak na tom je česká republika v oblasti duševního zdraví starší populace a co nás s ohledem na demografické projekce čeká ?

Jako humorný příklad ze světa duševního zdraví mi na začátku dovolte malou poznámku: až dosud jsme naši veřejnost nenaučili, ba dokonce ani některá média, chápat rozdíl mezi psychiatrií a psychologií. Novináři jsou schopni říci, že psycholog Miloslav Plzák nebo psychiatr František Krch mluvili o poruchách příjmu potravy, přičemž jejich označení je ve skutečnosti přesně obráceně. 

(celý článek najdete v tištěném vydání č.1-2/2017, ročník XIII. - objednání předplatného zde)