Už je to dávno, tak docela dávno, co jsme prožívali tu pohédku svou

může si povzdechnout starý i mladý. O starém netřeba rozmýšlet, má vzpomínky přímo v popisu práv a povinností, ale pokud si vzpomínám, i v mládí mi některé věci připadaly politováníhodně vzdálené. Tím se vlastně dostávám k jádru pudla: Hle, jaké měl štěstí kapelník a skladatel Jaromír Vejvoda, hudební autor mnoha písniček, které jsou dodnes široce známé (i když možná ti mladší nevědí nic o něm, a to chci napravit), že jeho textaři, nejdřív Vašek Zeman a později Ladislav Jacura, uměli trefovat hřebík do hlavičky.

Když psali slova pod jeho noty, promlouvali do životního pocitu, když ne každého, tak jistě každého druhého. A hned z několika generací. Včetně mé, seznamující se s Vejvodovými polkami a valčíky v hlavních letech jejich celospolečenské popularity, tedy ve čtyřicátých až padesátých letech minulého století.

Celý článek najdete v časopise Revue 50plus, v čísle II/2022