dermat
cesty_senior
decor

Kinský

A pak jsem po čase chodila do BarBaru, útulné hospůdky, kterou si otevřel na Malé Straně, na chleba s domácím sádlem a škvarkama. Byla to lahůdka, zařadit do nabídky restaurace jídlo našeho mládí mohlo napadnout jedině Toníka. Stejně jako nosit do jazzového klubu U staré paní Rudolfu Roklovi svoji specialitu, výtečné palačinky, protože věděl, že je nemocný jazzman má moc rád. Přisedl si ke stolu a povídal, že se jeho otec rozhodl vzkřísit zámek, který se jim v restituci vrátil, a že on ani jeho starší bratr František, který podniká úspěšně v reklamě, nechtějí z Prahy, ale jednou asi budou muset tátovi s renovací pomoct, protože už je to starý pán a je to rodová povinnost. Antonín bohužel zemřel dřív, než stačil svůj úkol splnit. Pokračovat v započatém díle svého otce zůstalo na Františkovi Kinském.

• Váš tatínek byl zosobněním aristokrata. přitom zažil léta těžké perzekuce… Neměl za zlé svým sourozencům, že všichni po únorovém převratu opustili republiku a on zůstal kvůli rodičům v komunistickém Československu?

O mém otci je třeba říct, že se nikdy ničeho nebál. Zůstal tady na základě dohody s ostatními sourozenci. Připraven tady zůstat byl i jeho nejstarší bratr. Přestože jeho manželka s dětmi odjela, legálně, protože byla Švýcarka. My jsme v té době byli na Slovensku a tam byla situace jiná, otec nadále pracoval v pozici ředitele továrny jako před převratem. Řekl bratrovi: „Tady se nic neděje, jen běž.“ Další dva bratři byli svobodní, ti také odešli. Pak bohužel přišla konfiskace majetku, otce zavřeli, později strávil čas ve vězení v Jáchymově. Dědeček mu několikrát navrhoval: Jestli máte možnost, odejděte, my tady nějak o chlebu a vodě vydržíme. Ale otec nechtěl opustit stárnoucí rodiče. Přitom z pěti dětí on jediný už jako mladý tvrdil, že jeho kariéra bude někde ve světě. To se někdy stává, že něco chcete, ale povinnost, okolnosti vás podrží za šos. A byla to jeho síla, která po restituci rozhodla, že se začne opravovat. Bylo mu devadesát, když mi předal správu majetku.

(celý článek najdete v tištěném vydání č. 4/2019, ročník XV. – objednání předplatného zde)