Jednomu z nejznámějších rodů cirkusových umělců patřil ve své době náš nejslavnější cirkus – cirkus Kludský. Zakladatelem dynastie byl potulný komediant, provazochodec a loutkář žijící v devatenáctém století, který měl s manželkou dvacet synů. Z nich zvláštní nadání na cvičení koní a slonů měl Karel, otec tří bratrů Karla, Jindřicha a Rudolfa. Nejstaršímu z této trojice – Karlovi − se později podařilo vytvořit největší cirkus ve střední Evropě. A právě na tohoto Karla Kludského budu dnes vzpomínat.

Karel Kludský zemřel v roce 1967 a bylo štěstí, že v šedesátých letech začal zajímat spisovatele, překladatele a redaktora literární redakce Československého rozhlasu − doktora Václava Cibulu, díky němuž se zrodila poutavá knížka „Život v manéži“. Literární podobu vzpomínek člena starobylého cirkusového rodu Kludských připravil pro vydání ještě spolu s Karlem Kludským v roce 1966 a po úspěchu u čtenářů vyšla knížka o čtyři roky později v rozšířené podobě znovu. Já tu knížku mám rád, a tak jsem si ji znovu prolistovával, abych vám z ní vybral nějaký pěkný úryvek. Jenomže jsem se dostal do slepé uličky. Co zajímavého z vyprávění Karla Kludského vybrat dřív? Nakonec jsem zůstal u pasáže na téma mně nejbližší: Cirkusoví klauni.

(celý článek najdete v tištěném vydání č. 5/2018, ročník XIV. – objednání předplatného zde)