dermat

Maminko, mámo, šel bych rád,

Jaroslav Mottl

Jaroslav Mottl

Letos posledního března to bylo třicet let, co umřel doživ se požehnanějšího věku než jeho nejčastější spolupracovník, také textař a libretista Karel Melíšek. Ten svého o pět let staršího kolegu opustil během války v roce 1942 jako sedmatřicetiletý a zasloužil by si samostatný medailonek. Ale tak Mottl: na fotografii, na které je na internetu k vidění bez kytary (na jiné naopak s kytarou), vypadá spíš jako bankovní nebo správní úředník, a to je důkaz, jak zdání často klame. Jaroslav byl vyučený kuchař. Nevím sice, kolik toho kdy navařil či napekl, na osadě možná dost, vím však, že jeho písniček je, jak se říká, nepočítaně. Hledám děvče na neděli, aby mi kamarádi záviděli…,
Marta je Marta, Martu zná celá parta…, Až tě tvá dívenka zklame, přijď, kamaráde, na místo známé, přijď, kamaráde, zas mezi nás. Některé vytvořil celé, hudbu i slova − určitě třeba tu uvedenou v titulu a tři připomenuté zde kurzívou − k jiným napsal aspoň texty, ať už sám, nebo s někým ve spolku. V celkovém součtu pak ale bylo víc těch, které se poprvé uplatnily jinde než u táboráků: v divadlech (tam patřily do celé řady lidových operet), a také ve filmech, neboť šikula Mottl se uplatňoval velmi často i jako libretista a scenárista. Jeho autorské jméno najdeme téměř u třiceti operet a u téhož počtu filmů.

(celý článek najdete v tištěném vydání 9/2016, ročník XII. - objednání předplatného zde)