Milan Kvapil, Revue 50plus 10/2019

Do nemocnice se člověku nikdy nijak zvlášť nechce. Pokud je ale momentálně zdravý, včetně jeho okolí, a důvod návštěvy je pracovní, je to jiné. Tentokrát jsem však do pražské motolské nemocnice jela s rozporuplnými pocity. Dobrými proto, že jsem mířila za příjemným, galantním a vždy optimistickým panem profesorem Kvapilem, a špatnými proto, že jeho životní téma − diabetes mellitus − moc příležitostí k humoru nedává. Přesto mne překvapil několika dobrými zprávami…

 

Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, pracuje jako přednosta Interní kliniky FN Motol. Je prezidentem Diabetické asociace ČR, řadu let byl předsedou České diabetologické společnosti, je dlouholetým členem jejího výboru a členem celé řady dalších odborných společností. Autor řady odborných, ale i populárně naučných článků na téma diabetologie se věnuje zejména problematice metabolického syndromu, včasné diagnostice a odpovídající terapii.

Pane profesore, od našeho posledního rozhovoru uplynulo více než šest let. Diabetes však stále patří mezi nejrozšířenější civilizační choroby. Co se za tu dobu v léčbě diabetu změnilo?

S jistou mírou nadsázky lze říci, že se změnilo všechno. Prodloužila se naděje dožití s diabetem, ubylo počtu závažných komplikací vyjádřených poměrem k počtu pacientů. Do běžného užívání byly zavedeny nové technologie k měření a kontrole cukru a také, a to je velmi důležité, nové skupiny léčivých látek, které u pacientů s diabetem po přestálých kardiovaskulárních příhodách prokazatelně prodlužují život. Jsem optimista, a proto věřím, že nové léky, které přicházejí na trh, vesměs přinášejí účinnější a bezpečnější léčbu. Samozřejmě, že nikdy nebudou zázračné, protože v léčbě diabetu bude vždy nutná spolupráce ze strany pacienta.

Jak obvykle probíhá diagnostika cukrovky?

Diabetes mellitus neboli cukrovka je onemocnění charakterizované vyšší hladinou cukru v krvi, čemuž říkáme glykémie. Ta může být provázena příznaky, které jsou poměrně známé. Pacient má žízeň, hubne, má velký objem moči a neustále chodí na malou, není mu dobře, chátrá. Zajde za lékařem, ten změří glykémii a zjistí vysokou hodnotu, tudíž cukrovku. Druhá, a v současné době častější cesta je v rámci preventivních prohlídek nebo během podrobného vyšetření. Tam měří glykémii v krvi a zjistí vyšší hladinu, než by měla být u zdravého člověka (je v zásadě subjektivně bezpříznaková, ale my přesně víme, že může poškodit organismus). Při vyšetření hodnoty glykémie na lačno je hodnota 5,6 mmol/l přijímána jako norma, před rozvojem plné cukrovky hovoříme o prediabetu s hodnotami 5,6–7,0 mmol/l. Je to stav do jisté míry reversibilní, je ale tím „zdviženým prstem“, který připomíná, že diabetes se blíží. Kdo má na lačno, tedy po nejméně osmi, ale spíše dvanáctihodinovém lačnění, více než 7,0 mmol/l, má najisto cukrovku. Po jídle je tou kritickou hodnotou, která ukazuje na přítomnost diabetu, 11,1 mmol/l. Diabetes 2. typu na začátku nemá výrazné příznaky, proto je vhodné docházet pravidelně na preventivní prohlídky. Pouze tak může být cukrovka odhalena na samém začátku, kdy je dobře léčitelná.

Pacientů s cukrovkou v posledních desetiletích celosvětově přibývá. Jsou stejné i naše statistiky?

Bohužel, trvale roste počet nemocných, o kterých víme, že diabetes mellitus mají. Koncem roku 2018 podle dat ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) to bylo již více než milion osob, z toho přibližně tři čtvrtiny z nich jsou léčeny medikamenty. Rozlišujeme několik druhů této nemoci, především diabetes 1. typu a diabetes 2. typu. Většina pacientů z uvedeného milionu jsou diabetici druhého typu. Tato nemoc souvisí spíše s tím, že tělo nedokáže využívat inzulin. Zjednodušeně se dá říct, že zhruba u třetiny populace jsou k ní vrozené genetické předpoklady, které se rozvíjejí zejména tehdy, když dotyčný tuto vlohu zdědí, méně se pohybuje a přibere na váze. Podle posledních statistických dat je průměrný věk diabetiků u nás kolem 65-70 lety. Takže je to nemoc spíše středního a vyššího věku. Musím zdůraznit, že léčba cukrovky v naší zemi je kvalitní, protože došlo k prodloužení života pacientů, a přitom se snižuje počet závažných chronických diabetických komplikací.

Co znamenají a jak nebezpečné jsou chronické diabetické komplikace?

Chronické komplikace jsou – zjednodušeně řečeno – poškozením cévního řečiště velkých a malých cév, vlásečnic i velkých tepen. Cévy zásobují všechny orgány v těle, proto se komplikace diabetu promítají do všech podoborů interní medicíny i chirurgických oborů. Chronické komplikace diabetu jsou v současné době tím důvodem, proč se léčbou snažíme dosáhnout hodnot krevního cukru, shodných se zdravým člověkem. Existují důkazy, že delší vystavení se vyšší glykémii znamená vyšší riziko chronických komplikací. Když má pacient vysokou glykémii, za deset až dvacet let nastupují s naprostou jistotou komplikace, které mohou způsobit oslepnutí, selhání ledvin, a také těsně souvisí s nemocemi srdce, s infarktem a mozkovými mrtvicemi. Proto je důležité odhalit cukrovku včas, máme tak možnost léčbou snížit glykémii na hodnotu zdravého člověka, což je základní prevence chronických komplikací. Jinak nejlepší dosavadní prevencí kornatění tepen, které vede ke kardiovaskulárním onemocněním, je již zmíněná životospráva, těsná kompenzace diabetu od začátku onemocnění, pravidelné kontroly, společně s měřením a léčbou krevního tlaku a léčbou statiny s ezetimibem. Na statisícových souborech nemocných se ukázalo, že léčba statiny a ezetimibem je tím nejúčinnějším prostředkem k zabránění kornatění tepen. Nejnovější doporučení stanovila pro ten „zlý“ LDL cholesterol hodnotu l,8 mmol/l jako cíl u diabetika, který ještě neměl žádnou příhodu. Smutnou zprávou je, že průměrná hodnota v naší zemi je okolo 3,0. Další z komplikací diabetu bývá také postižení ledvin a zde je dobrou zprávou, že pokud se zachytí včas již jen pokles jejich funkce, novější léčebné látky (glifloziny) dovedou tento pokles stabilizovat, doslova zastavit.

Mluví se také o vysokém riziku závažných komplikací u diabetiků, kteří onemocní chřipkou a případně i invazivním pneumokokovým onemocněním. Co je toho příčinou?

Přibývá počet nemocných vyššího věku, jejichž organismus se nedovede tak dobře bránit infekčním onemocněním. Přítomnost cukrovky sama o sobě zhoršuje schopnost organismu bránit se rychle a účinně invazi mikrobů. Před rokem byla na Evropském diabetologickém sjezdu publikována práce, která překvapivě ukázala, že v klinických studiích, kam jsou zařazování pacienti s vysokým rizikem srdečně-cévních onemocnění, je nejčastější příčinou úmrtí právě vedle kardiovaskulární příhody, onkologického onemocnění také infekce. Je smutné, že je u nás očkováno tak málo osob, především těch, kterým by mohlo zachránit život.

Jednu dobu se hodně mluvilo o terapii s kmenovými buňkami, ze kterých by se v laboratořích vyrobily ß-BUŇKY, a ty by se vložily do slinivky pacienta. Tato metoda ztroskotala?

Z terapie kmenovými buňkami zůstala naděje, že se někdy v budoucnosti něco podobného povede. Nicméně možnosti současné farmakologické léčby se neustále rozšiřují: za posledních deset let jsme do diabetologie dostali asi 40 až 50 nových léků, nových kombinací či nových látek. To je ohromný skok. Málokterý obor medicíny toto zažil. Novější léčba je významná v tom, že méně zatěžuje pacienta komplikacemi. Je to léčba doživotní, ale pacienti ji lépe snášejí, a proto i ochotněji dodržují. Takže její výsledky jsou lepší. Nová antidiabetika působí několika různými způsoby. Díky tomu máme v tuto chvíli možnost najít pro každého pacienta, který alespoň trochu spolupracuje, správnou kombinaci léků tak, aby ho zbavily všech potíží. Nejnovější léky tvoří dva typy. Takzvaná inkretinová léčba diabetu vychází z hormonů, které si tvoří tělo. Je skvělá v tom, že se po ní hubne. Druhý typ moderní léčby cukrovky funguje skutečně nepředstavitelným způsobem. Odvádí totiž cukr z těla tím, že ho přepouští přes ledviny. To znamená, že ho vymočíme. Dříve jsme si přitom mysleli, že to může člověka poškodit. Ale teď se ukázalo, že je to výborný lék. V některých situacích dokonce zabrání závažným komplikacím, a ještě se po něm také hubne. Takže to jsou nejnovější směry, které jsou doopravdy dokonalé.

Bude jednou cukrovka banální onemocnění jako třeba rýma?

Samozřejmě je odvěkým snem vynalézt skvělou pilulku, po které cukrovka zmizí. O tom sníme všichni, včetně nás lékařů. Ale zatím se to nikomu nepovedlo. Bohužel. V léčbě i prevenci zůstává životospráva základním kamenem, nové léky jsou bezpečnější a účinnější, mají méně komplikací. Je viditelný skokový vývoj technologií, které umožňují trvalé měření krevního cukru, skoro samostatně fungující inzulinové pumpy. Vše, co je ve světě nejnovější, můžeme nabídnout našim pacientům. V celé České republice i v našem Diabetologickém centru – na Interní klinice 2. LF UK a FNM a pro dětské pacienty na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN.

Jak dodržujete zdravotní prevenci vy osobně? Jaký je váš životní styl?

Stravuji se pestře, pohybuji se, co mi čas dovolí, a protože jsem přibral, tak pomalu, zvolna redukuji, abych měl časem takovou hmotnost, která mi dovolí dožít se stovky. Řeším problémy, které vyřešit mohu, ostatními se nezabývám, a plně se věnuji rodině. A abych nezapomněl, také jednomu mladému velkému divokému černému psu, který je vlastně ještě štěnětem.

 

Text: Jarmila Nevařilová,foto: FN Motol a Medica Healthworld a. s.