Absolvoval kolem 4 500 koncertů v zahraničí včetně New Yorku, Washingtonu, Buenos Aires, opery v Sydney, Suntory Hall v Tokiu a mnoha dalších. V roce 1985 nazpíval v originále hlavní roli Platée v opeře J. P. Rameau pro francouzskou televizi; byl členem komorního orchestru Josefa Suka, Pražského komorního orchestru bez dirigenta, Virtuosi di Praga a jedenáct let šířil slávu české hudby s Kocianovým kvartetem.

Na pódiu tak zní vedle sebe nejvyšší a nejhlubší nástroj smyčcového orchestru a Eviččina úžasná aranžmá vyseknou nádhernou úklonu klasikům, o kterých já coby moderátor mluvím úplně jinak, než publikum čeká. Ty sádrové či bronzové busty slavných skladatelů se často pousmějí, ale jejich hudba nepozorovaně vtančí do srdcí posluchačů. A tak vás teď pozvu do šatny, abyste zaslechli odpovědi na pár otázek, které mi přišly na jazyk.

Účinkujeme spolu už pět let a dosud jsem se vás nezeptal, jak jste se vy dva vlastně poznali?

E: Někdo říká, že náhoda neexistuje, jiní, že vše je, jak má být… Potkávali jsme se na společných hudebních akcích, koncertech, natáčeních ještě v době, kdy se hrálo poměrně dost. Oba dva jsme řešili složité osobní situace a pozvolna jsme k sobě nacházeli cestu.

Celý rozhovor najdete v časopise Revue 50plus, v čísle 1/2022