dermat
canafest
Vantrh

Návštěva u Jiřího Žáčka

 Moje generace vyrůstala na Sládkovi, Erbenovi, první knížka, kterou si zamilovala moje dcera, byla Ahoj, moře! Vnuk, otrok iPadu, s nadšením čte Krysáky a úctyhodná řádka titulů autora sdělných a humorných básniček (kam na to jenom ten Žáček chodí!) s ilustracemi dalšího geniálního umělce Adolfa Borna čeká v knihovně na generaci pravnoučat (vždyť jenom sbírek básní a pohádek pro děti napsal Jiří Žáček nepočítaně).

krest-zacka

•Pane Žáčku, podle vás si prozaik musí své dílo „vysedět“, zatímco básně se rodí za chůze, vás prý napadají verše i ve spánku. Píšete opravdu tak snadno a lehce?

Jak kdy. Nejlepší básně jsou ty, které člověk napíše spontánně, jako by mu je někdo diktoval, nad jinými vysedávám hodiny, škrtám, zkouším varianty, a stejně to je čím dál horší. Jde o to, abych z textů nevyždímal všecku šťávu, aby voněly životem, a ne učeneckou plesnivinou, které se tak děsil Nezval. Dobré je psát básně při chůzi, mozek se líp prokrví, a navíc je pohyb zdravý. Karel Toman prý všechny své básně „vychodil“ při pěších túrách po rodných Čechách i po Evropě. Není v nich ani
slovo navíc. Ale dnes už jsem na podobné túry příliš zhýčkaný. 

•Já to považovala za bonmot. Tvrdíte o sobě, že jste pesimista, v jednom rozhovoru jste přirovnal svět k Titaniku… Jak může pesimista psát hravé a humorné básničky
pro děti?

Svět je samozřejmě Titanik, ale i ztroskotání Titaniku lidé přežili. Spíš jsem optimista maskovaný za skeptika než ryzí pesimista. Každý mladý básník je tak trochu rozervanec, ale s tím jsem se naučil bojovat. Měl jsem dobrou školu, můj táta nám
doma vedle hrůzostrašných pohádek četl i Havlíčkovy epigramy a Haškova Švejka. Když píšete pro děti, musíte jim svět vylíčit jako báječné místo k narození, i když realita bývá chmurnější. Že svět může být i blázinec, koncentrák nebo peklo, to jim můžete sdělit, až trochu povyrostou a dokážou se s tím vyrovnat, aniž se zblázní nebo skončí u heroinu. Ale humor mají rádi i dospělí, a dokonce i humor ve verších, jak nám v 60. letech předvedl Jiří Suchý s přáteli v divadle Semafor. Ti získali pro poezii víc čtenářů než celý svaz spisovatelů.

(celý článek najdete v tištěném vydání 11/2016, ročník XII. - objednání předplatného zde)