S PETREM ANDRLEM jsem se seznámila díky jeho knize o osadách a samotách Beskyd, osobně  v Beskydském rehabilitačním centru v Čeladné. Stali jsme se kamarády. Výzvu přispět do jeho další knihy svými zážitky z  tohoto kraje, jsem-li po matce rodem „děvucha z Beskyd“, jsem ráda poslechla. Jen mě nad psaním napadlo, proč tolik tvůrčí práce pro tento kraj koná rodák z Čech a proč není jeho jméno v žádné encyklopedii či       slovníku?

S přáteli jsme proto navrhli Petra Andrleho na Cenu Josefa Vavrouška 2015. Součástí návrhu byl text o jeho činnosti. Jako knihovnici s přístupem k informacím připadlo jeho zpracování na mě, ale nebylo to vůbec snadné. Petr o sobě nikdy nemluví a mluvit odmítá s tím, že není nijak důležitý. Přesto se podařilo sestavit text o mnohém, co vytvořil a o čem by veřejnost měla vědět − vždyť dokazuje žít najednou více tvůrčích životů.

Novinář

Historik, publicista, spisovatel, vydavatel a knihofil Petr Andrle (shoda příjmení s malířem Jiřím je
náhodná) se narodil 21. listopadu 1942 a vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pro osobní postoje musel po srpnu 1968 opustit profesi novináře. Jeden čas pracoval jako havíř, aby vůbec uživil vlastní rodinu. Odešel do drsných Jeseníků.

Celý rozhovor najdete v časopise Revue 50plus, v čísle 5-6/2020.