Týká se to například oblasti celoživotního učení, kde s výjimkou univerzit třetího věku neexistuje veřejná podpora předávání klíčových znalostí pro řešení důležitých právních a finančních situací. Lidem u nás chybí informace o sociálním systému, který pak nedokáží optimálně využívat a obracejí se na lékaře i v případech, které se dají řešit svépomocí. Na druhou stranu přednášející konstatovali strnulost ve zdravotnické péči, která nespočívá v nedostatečných možnostech dnešní medicíny, ale mnohem více v přístupu k pacientovi seniorského věku. V České republice je mezi lékařskou veřejností patrný nezájem o geriatrii, kterému napomáhá i její marginalizace ze strany lékařských fakult. Výsledkem je často geriatricky nepřiměřený přístup lékařského personálu k pacientovi vyššího věku. Na konferenci byl zdůrazněn význam naplnění smyslu života v seniorském věku, důležitost udržení nezávislosti a její podpory, stejně jako respekt k celostnímu pojetí člověka jako bytosti nejen s tělesnými, ale i duševními a spirituálními potřebami. Pro kvalitní život všech generací − včetně seniorů − byla vyzvednuta potřeba silné, zdravé a soběstačné rodiny.

<pre>(celý článek najdete v tištěném vydání 3/2016, ročník XII. - <a href="http://www.seniorrevue.cz/predplatne/">objednání předplatného zde</a>)</pre>
 <h5></h5>