Ladislav Syllaba

Dr. Ladislav Syllaba(*1868), vystudoval medicínu a po celý život pak významně působil nejen ve svém oboru, ale také v tehdejším společenském a politickém dění. Karel Čapek, jeden z mnoha jeho vděčných pacientů, ho proto po právu nazýval „,národním lékařem“. Poctivost, pravdivost, skromnost – to byly Syllabovy celoživotní devízy, ale také léky, které předepisoval na choroby společnosti.

Po studiích se Syllaba rozhodl pro specializaci na choroby vnitřní a první zkušenosti sbíral na interních klinikách v Praze i v zahraničí. Brzy si ho za svého jediného asistenta vybral profesor Josef Thomayer, tehdy naše největší medicínská kapacita. Pro mladého doktora to byla výborná škola. Thomayer byl velmi svérázný, kolovaly o něm nejrůznější historky a jistě s ním nebylo lehké vyjít, lékař to však byl znamenitý a Syllaba vedle něj rychle vyrůstal ve výraznou osobnost. Přirozený talent se u něj spojoval s pílí, cílevědomostí a − co je velmi důležité − také s empatickým a laskavým vztahem k nemocným a smyslem pro lékařskou etiku. I proto si Ladislav Syllaba získával důvěru svých pacientů.

Poklep a poslech.

Přes nesporné úspěchy v praxi i ve vědecké práci nebyla jeho cesta snadná. Malicherné osobní spory a nevraživosti se vyskytují vždy a ve všech profesích. A tak po Thomayerově odchodu z kliniky v roce 1903 byl jeho žák nucen odejít také. Na dlouhá léta se pak mohl věnovat jen soukromé praxi. Přesto nezatrpkl a nevzdal se ani za ztížených podmínek vědeckého bádání. Výsledkem mnohaletého výzkumu se stalo jeho nejdůležitější dílo, dvousvazková „Nauka o poklepu a poslechu“. První díl − kniha o lékařském poklepu – vyšel o Velikonocích roku 1918 a byl přijat s nadšením. Zvlášť pozoruhodné je, že nejen v kruzích lékařských, ale i literárních. Syllaba dal knihu posoudit kromě odborníků lékařů i historikům a fi lologům, což zdaleka nebylo obvyklé. Teprve po válce byl Syllaba jmenován přednostou I. interní kliniky, kde potom působil až do konce života: vybudoval zde moderní léčebný a vědecký ústav a své znalosti, zkušenosti i zaujetí pro věc předával nové lékařské generaci.

(celý článek najdete v tištěném vydání č. 3/2017, ročník XIII. - objednání předplatného zde)