canafest
dermat
Vantrh

Prvorepublikové prádlo.

Většina mužů tvrdí, že spodní prádlo je víc sexy a přitažlivější než sama nahota. Ale když měla v   minulosti dáma na sobě poskládané spodničky i v několika vrstvách, jejich rozvazování zřejmě na té přitažlivosti a tajuplnosti rychle ztrácelo. Možná to i mnohé pány dokázalo odradit od snahy se dopracovat k poslední vrstvě, byť by se jmenovala například Šibalka. To je ale hodně dávná historie, trochu bližší už je nám období tzv. první republiky, o němž toho letos tolik slyšíme. Je to nejen jejím stoletým výročím, ale i celou řadou filmů a televizních seriálů spojených s tímto tématem.

BLESKOVÁ HISTORIE PRÁDLA

Vrchní a spodní oděv se dlouho nerozlišoval a to, co dnes považujeme za spodní prádlo, se nosilo jako
vrchní, např. korzety a krinolíny, ve kterých jsou zvěčněny ve 2. st. př. n. l. minojské bohyně. Známe jeskynní kresby lidí omotaných ve starověkých bederních rouškách či tunikách, ale až ve středověku se objevují spodní košile nebo tílka pod brněním rytířů. 

Prádlo prožívalo neustálý vývoj, zpočátku se nenosilo vůbec. Teprve v 16. století nastal zlom a v literatuře nacházíme zmínky o košilce svrchní a spodní. Ale o kalhotkách nikde ani řádek. Ty se objevily v plné slávě až v období empíru s módou průsvitných šatů. Byly však úplně jiné, než jak je známe dnes. Nabíraly se u kotníků, a dokonce koketně vykukovaly zpod lemu sukně. Samostatné nohavice byly spojené v pase a s různou délkou a materiálem vydržely v této formě až do konce 19. st. Spolu s rozvojem hygieny nastal největší vývoj prádla ve století 18., a v průběhu 19. st. už bylo prádlo nošeno masivně. Dokonce se vytvořil i systém spodního ošacení. Ten byl zdokonalen a modernizován na přelomu 19. a 20. století.

(celý článek najdete v tištěném vydání č. 11/2018, ročník XIV. – objednání předplatného zde)