Nezadal jsem si úkol stavět něco proti něčemu, napadlo mě jen porovnat starší minulost s mladší minulostí. Ač jsou dnes už oba texty historické, stojí za pozornost. Ale když jsem zde nedávno psal o V. A. Viplerovi, který se narodil v Bílé Třemešné, objevil jsem, že je to také rodiště Bohuslava Nádvorníka. Textaře, jenž výrazně poznamenal tvorbu populárních písní především 50. a 60. roků 20. století, písní, které jsou pamětníkům i přes kvapící čas stále částí jejich dnešků a včerejšků. Vzpomeňte: Příběh naší lásky nejkrásnější byl, jako by jej básník pro nás vymyslil, v sadě kvetly růže, skřivan zpíval tam…, ale také Mládí nevybouřené tropívá neplechu, já se proto ne a ne, nechci vdát ve spěchu… a navíc Pod jednou střechou jsme mládí prožili, ráno co ráno do školy chodili..., a kdo by si nevšiml, že Tvé vlasy kvetou, maminko, tak jako jabloň zjara. To jsou Nádvorníkovy další šlágry, hity či pecky, které zůstávají i dík jeho slovům pořád s námi.

(celý článek najdete v tištěném vydání 11/2015, ročník XII. - objednání předplatného zde)