JiCechy

Category Archives: Rozhovory

Havel věřil…

MUDr. Milan Jirásek (nar. 27. 10. 1936), v mládí aktivní kanoista, atlet a především lyžař ve sjezdových i běžeckých disciplínách. Vystudoval Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové, vnitřní a tělovýchovné lékařství, od promoce 1960 lékař v Ústřední vojenské nemocnici Praha–Střešovice. Lékař lyžařské reprezentace běžecké − mistrovství světa 1966 Oslo, 1970 Štrbské Pleso, 1974 Falun, 1989 Vail, Zimní olympijské hry 1968 Grenoble, 1972 Sapporo, 1976 Innsbruck, 1994 Lillehammer, dvakrát (1968 a 1976) „zaskakoval“ i u hokejistů (na olympiádě získali stříbro). Od roku 1965 předsedal zdravotní komisi Svazu lyžařů, 1988−1990 předseda svazu. Člen předsednictva Mezinárodní federace lyžování (FIS) 1990–2010. Předseda Českého olympijského výboru 1996–2012. Držitel čestného Olympijského řádu 2009.

Kratochvíle

Když se třeba o dovolených, prázdninách či víkendech touláme po památkách, zjistíme, že když objevujeme historii, objevujeme mnohdy sami sebe. Pocítíme, někdy nečekaně, vazbu na tradice našich předků, jejich moudrost či fanfaronství. Najednou se v nás rozehrají housličky fantazie, a alespoň chvilku prožíváme životy literárních hrdinů. To se mi stává na

Knihovna jako duchovní přístav.

Knihovny v naší zemi. To nejsou jen ty slavné a uznávané, jako třeba národní nebo zemské, univerzitní, muzejní, lékařské, ryze technické, ale i ty docela obyčejné (a často bezejmenné) s městským či obecním zřizovatelem. Celkem jich eviduje aktuální státní statistika 6 133. A nejvíc jich založily právě obce. Letmý historický exkurs prozrazuje, že

Eva Šašinková, Miloš Černý – rozhovor.

Toto povídání vzniklo v mém srdci už mnohokrát, když jsem si na pódiu na společných vystoupeních s EVOU ŠAŠINKOVOU a MILOŠEM ČERNÝM nechal hladit duši krásnou muzikou. Aby ne, když ji hrála virtuózně na kontrabas absolventka HAMU, kde teď už mimochodem sama učí, jinak např. laureátka mezinárodní kontrabasové soutěže v italské Parmě, v německém Mittenwaldu, II. celosvětového festivalu kontrabasistů ve francouzském Avignonu a absolutní vítězka Mezinárodní soutěže v maďarském Debrecínu. Vedle ní Miloš Černý, skladatel, klavírista, zpěvák, který zvládne lidovku, Janáčka i Mozartovy árie. Ale zejména houslista, kterýžto nástroj spolu se zpěvem vystudoval na HAMU a objel s ním celý svět.

Negrelliho viadukt.

Po Karlově mostě druhý nejstarší a vůbec nejstarší dopravní pražský most je „v novém hávu“. Zase může zajišťovat dopravní služby na potřebné, tedy moderní úrovni. Co všechno obnášela modernizace a revitalizace tak významné stavby, nám ozřejmil muž nadmíru povolaný,Ing. Tomáš Martinek, vedoucí projektant střediska mostů SUDOP, a. s., který byl hlavním inženýrem projektu.

Mějte paměť na paměti.

A paměti se budeme věnovat i v našem dnešním rozhovoru. Vždyť je to téma, které se týká, ať chceme nebo ne, každého z nás. My, dříve narození, už dobře víme, že tříkrálová písmena na „futru“ dveří mohou znamenat nejen Kašpar +  Melichar + Baltazar, ale i Klíče + Mobil

Galerie statečných Ireny Kraftové.

Kdyby Miloň Čepelka o ní nenapsal ve své glose, nenapadlo by mě do Anenské ulice zajít. A vstoupit do jednoho z historických domů staré Prahy, kde se nachází snad jediná galerie svého druhu v ČR, kterou vymyslela a sama zrealizovala jedna energická žena. Za obrázky na zdi lze tušit pohnuté příběhy, ale i světlo naděje, kterou vrací těžce nemocným nová motivace do života. Ano, paní Irena Kraftová provozuje Galerii pro onkologické pacienty, jimž tvůrčí
činnost pomáhá čelit tomuto závažnému onemocnění.

Ota Jirák

Ota Jirák má rád legraci. Když říká, že se vždycky snaží přiblížit vizáži postavy, kterou namlouvá, ví, že nás napadne porovnání s postavičkou nejznámější − kulaťoučkým Hele ze Studia kamarád, jemuž propůjčuje svůj hlas již 40 let. Anebo – víte, co jsou „dožínky“? Když se někdo „dožije“ vysokého věku, jako třeba on vloni sedmdesátky. Ota Jirák je studnice šprýmů, vtipů, fórků, veselých historek, vždy však jemného, laskavého humoru. A když si k tomu ještě přimyslíte jeho dobrácký úsměv, těšíte se s ním na setkání.

František Novotný – poetická duše

„V jeho verších je krása, smysl a to, co trvá. Kdyby byl František právník a ne básník, psal by o zákonech člověka. Buďme blaženi z poezie, která v nás zůstává a přichází v pravý čas,“ napsal spisovatel Arnošt Lustig v předmluvě ke knížce Blažení. Luděk Munzar o něm prohlásil: „Já o Františkovi říkám, že je to Seifert 21. století, a mohu to říkat, protože jsem mistra Seiferta dobře znal.“ „Je to básník z rodu Seifertů, Hrubínů a Skácelů. Jeho slova, to je hluboká úklona kráse naší rodné řeči,“ uvedl malíř Karel Franta v knížce Malovaná muzika. V předmluvě k básnické sbírce Tichá vůně slov konstatuje dr. Milan Pokorný, že jde zřejmě o nejčtenějšího žijícího českého básníka, protože všechny jeho knížky vyšly v několikatisícovém vydání a byly rychle rozebrány.

Koncert pro Carmen Mayerovou

Ten titulek jsem si vypůjčila z jedné recenze na její skvělý herecký výkon ve hře Slepá láska, kterou dávali v Divadle U Valšů. Představa byla jasná: Carmen Mayerová jde z role do role, slaví letos s Petrem Kostkou 50 let společného života, zavolám a uděláme rozhovor. Ouha! O rok jsem se přepočítala.

Sticky Post

Bubenečský farář Miloš Szabo.

Snad se mnou budete souhlasit, že z podání ruky se dá hodně usoudit o povaze člověka. Když mi někdo podá ruku jako leklá ryba, vím, že není moje krevní skupina. Potkala jsem pana faráře cestou na faru. Byla zima, já měla zkřehlé prsty, on šel jen tak ve svetru, ale jeho

Milníky Jiřího Bárty, Revue 50 plus 12/2019

Jestli jsem si přála udělat s někým rozhovor, pak to byl Jiří Bárta. Měla jsem ho v úctě, a to nejen pro jeho virtuozitu, ale i lidské vlastnosti, uměleckou pokoru a absolutní oddanost hudbě. Čekala jsem, až mu bude konečně padesát, aby splňoval věkový limit našeho časopisu. A zatím, než jsme

Blanka Bohdanová, Revue 50plus 11/2019

Ve chvílích, kdy Blanka Bohdanová, žena patřící po dlouhá léta k prvním dámám pražského národního divadla, otevírá své srdce a nechává nás nahlédnout do zákoutí své duše, jedná se vždy o výjimečný zážitek. Ať již sledujeme nějaký z filmů, televizních inscenací či záznamů divadelních představení, v nichž hrála, posloucháme její hlas z rozhlasu,

Milan Kvapil, Revue 50plus 10/2019

Do nemocnice se člověku nikdy nijak zvlášť nechce. Pokud je ale momentálně zdravý, včetně jeho okolí, a důvod návštěvy je pracovní, je to jiné. Tentokrát jsem však do pražské motolské nemocnice jela s rozporuplnými pocity. Dobrými proto, že jsem mířila za příjemným, galantním a vždy optimistickým panem profesorem

Vladimír Smutný, Revue 50plus 9/2019

Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech převzal Cenu prezidenta festivalu za přínos české kinematografii kameraman Vladimír Smutný, který vštípil svébytnou obrazovou formu desítkám úspěšných českých filmů. Patří ke stálým spolupracovníkům režisérů Jiřího Svobody, Jana Svěráka, Václava Marhoula a Jiřího Vejdělka, je držitelem sedmi Českých lvů

Zora Jandová, Revue 50plus 7-8/2019

Zora Jandová je ženou veskrze renesanční, nemající nouzi o polibky múz všeho druhu ani energii, kterou oplývá v takové míře, že nás, kdo si užíváme života v její blízkosti, to vždy čas od času donutí alespoň se pokusit najít její nikdy nevysychající zdroj. Samo sebou marně. Je bytostí nesmírně zvídavou, bytostí, pro kterou je největší zábavou učit se, tvořit, objevovat stále nové a nové světy a v nich pak nacházet pro sebe uplatnění. Právě proto také nyní, kdy překročila šedesátku, dokončila další ze svých vysokých škol a s hlavou plnou nápadů se těší na časy budoucí. Věk je pro ni pouhým slovem, čas neexistuje, a ať už hraje, píše, maluje, vystavuje, koncertuje, skládá hudbu, pomáhá trénovat vrcholové sportovce, léčí či učí lidi, anebo zrovna řídí třeba rozhlasovou stanici, vždy se výborně baví tím, co právě dělá.

Karlovarský filmový festival – Eva Zaoralová.

V pátek 28. června začíná 54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Mezi jeho nejvýznamnější tváře nepochybně patří filmová publicistka, kritička a překladatelka, PhDr. Eva Zaoralová, která byla sedmnáct let jeho uměleckou ředitelkou. Ani po překročení šestaosmdesátky však nikterak nepolevila ve svých aktivitách, jako umělecká poradkyně festivalu se stále podílí na přípravě jeho programu. Hovořili jsme tedy nejen o nadcházejícím ročníku, ale o festivalu komplexně, a také o časopisu Film a doba, jehož je opětovně třetím rokem šéfredaktorkou.

Jan Talich

Nesmělý mladíček s housličkami, se skromným úsměvem, možná až příliš skromným na to, že měl prastrýce legendárního dirigenta i slavného tatínka, ale on nechtěl žádná privilegia, chtěl být brán jako každý jiný muzikant a prosadit se díky vlastnímu talentu.
Tak si pamatuju Honzu Talicha z dob jeho muzikantských začátků, když jsem ho obsazovala na koncerty na Bertramce, jako sólistu i s jeho triem, které dostalo souhlas od jiného legendárního dirigenta, aby se jmenovalo Kubelíkovo. Spolehlivý, nadaný muzikant, přicházel na koncerty vždycky s předstihem, aby se mohl důkladně připravit a soustředit. Během dalších let, co jsme se neviděli, založil Talichův komorní orchestr, stal se primáriem proslulého Talichova kvarteta, s nímž sjezdil celý svět, s kvartetem i sólově hrál ve všech prestižních koncertních sálech a vstoupil úspěšně i na dirigentskou dráhu. Přijel k nám a nesl si s sebou futrál s houslemi.

Kinský

Historii kostelecké větve rodu Kinských mi vyprávěl v roce 1990 recepční hotelu Jalta na Václavském náměstí – hrabě Antonín Kinský. Tak jsem se dověděla o osudu jeho otce, který jako jediný ze sourozenců zůstal po únorovém převratu v Kostelci a z okna fary, kde získali jeho staří rodiče přístřeší, přihlížel postupné devastaci jejich zámku, kam komunisté umístili výzkumný ústav chovu prasat. A jak teď po revoluci přijíždějí všichni ti příbuzní ze zahraničí a očekávají od
Antonína, že začne dělat kariéru, a jak nechápou, že chce být restauratérem, protože ho to baví.

by

YVETTA SIMONOVÁ

V listopadu loňského roku oslavila devadesáté narozeniny fenomenální zpěvačka, legenda české populární hudby, Yvetta Simonová, kterou můžeme bez nadsázky označit za hříčku přírody, protože navzdory postupujícímu věku vypadá stále atraktivněji a šarmantněji a oplývá mimořádným sex-appealem. V našich končinách neznám nikoho, kdo by se jí v tomto směru vyrovnal. Její fanoušci jí vzdali hold ovacemi vestoje ve zcela zaplněném sále Divadla U Hasičů na slavnostním narozeninovém koncertu, na němž nechyběla řada hvězdných gratulantů: Eva Pilarová, Pavlína Filipovská, Helena Vondráčková, Jitka Zelenková, Milan Drobný, Vladimír Hron a Dušan Kollár. Po telefonu poblahopřál Josef Zíma a gratulaci s kyticí zaslal i Karel Gott. Při této příležitosti jsem s paní Yvettou
rozmlouval o jejích pěveckých začátcích, oblíbených písničkách a lidech, které na cestě za úspěchem potkala:

Srí Lanka je srdeční záležitost.

Mgr. Marek Němec, majitel cestovní kanceláře Siam Travel, resortu 108 Palms Beach na Srí Lance a prezident Česko-thajské společnosti, mě přivítal ve své kanceláři v Myslíkově ulici v Praze jak jinak než šálkem cejlonského Čaje. Venku sněžilo a já se těšila, jak se při rozhovoru s ním přenesu na bílé pláže, pod palmy a do horkého písku.
V roce 1992 se rozhodl, že se podívá do Thajska.
V té době, těsně po revoluci, to byla pro většinu Čechů naprosto nedosažitelná exotika, a i pro něj to byl tenkrát první let v životě. Thajsko jej naprosto okouzlilo. A při procházce na pláži tehdy panenského ostrova Koh Samed dostal nápad založit cestovní kancelář. Dnes je Thajsko jednou z nejoblíbenějších destinací turistů z celého světa, ale tenkrát se tamější turistický průmysl rozjížděl a v Čechách tehdejší cestovní kanceláře podobná místa ještě vůbec nenabízely.

Kardiolog.

Profesor Miloš Táborský se narodil v roce 1962 v Sušici a svoji odbornou kariéru zahájil na 1. interní klinice 1. LF Univerzity Karlovy v Praze. Po roce 1989 působil v Nemocnici Na Homolce, kde se věnoval arytmologii a srdeční elektrofyziologii, podílel se na rozvoji trvalé kardiostimulace v ČR, později se věnoval implantacím srdečních kardioverter-defibrilátorů apřístrojů pro srdeční resynchronizační léčbu. Vletech 2007−2009 byl primářem Kardiologického
oddělení NNH a od června 2009 působí jako přednosta 1. interní – kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a LF Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 2015 byl zvolen předsedou České kardiologické společnosti, je členem zahraničních společností Deutsche Kardiologische Gessellschaft, Cardiac Electrophysiology Society a Heart Rhythm Society (USA) .Aktivně se věnuje rozsáhlé vědecké, výzkumné a publikační činnosti v literatuře domácí i zahraniční, je spoluautorem mnoha odborných knih a autorem několika monografií.

Tereza Brdečková

Televizní seriál Bohéma, který napsala Tereza Brdečková, přikoval k obrazovkám snad celý národ, stejně jako kdysi legendární filmy Jiřího Brdečky.
To srovnání je na místě, protože Tereza Brdečková rozhodně není ten případ, kdy potomek těží ze slávy svých rodičů. Dokázala se vymanit ze stínu
geniálního otce díky vlastní invenci a umělecké odvaze. Ale blíží se Vánoce, a tak není od věci vzpomenout klasika českých pohádek, které k vánočním svátkům nerozlučně patří.

Karel Tejkal – Život v kontrapunktu.

Není běžné vést rozhovor se spolupracujícím autorem. V případě pana Karla Tejkala je to i zatraceně těžký úkol. Jedno téma vyvolává druhé, myšlenky a nápady poletují, pochytat a zaznamenat je všechny nelze. Poslouchám nábožně, a přitom jsme oba pamětníci zlomových osmiček naší historie vyjma té úplně
první. V záplavě vzpomínek, informací, pořadů a diskusí k výročí naší státnosti jsme se dohodli, že se těm nejvíce zmiňovaným vyhneme.

Profesorka Eva Topinková – naše stárnutí

Prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, rozvíjí obor geriatrie a gerontologie od 80. let.

Během celé své profesní kariéry se zabývá geriatrií a gerontologií ve všech aspektech – klinice, pedagogice i výzkumu. Je členkou několika mezinárodních organizací a řešitelkou řady mezinárodních výzkumných projektů v oblasti epidemiologie, klinických, sociálních a etických aspektů geriatrické péče.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.

Počet osob cestujících do zahraničí se celosvětově zvyšuje. V roce 2016 se tento ukazatel přiblížil k hodnotě 1,8 miliardy cestovatelů za kalendářní rok, což je trojnásobně víc než před 10 lety. Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, jako jsou senioři. O tom, jak ochránit své zdraví při cestování hovoříme s doc. MUDr. Rastislavem Maďarem, Ph.D., MBA, FRCPS, z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví ostravské Lékařské fakulty.

Rabas: Kousek Afriky…

Ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas miluje nosorožce a Afriku. Setkala jsem se sním po mnoha letech a nezklamal mě: přišel opět naboso v pantoflích (ačkoli já jsem se ve svetru třásla zimou), v kraťasech a khaki košili s ohrnutými rukávy (jakou měl i v show Jana Krause). A ať jsem se ptala na cokoli, skončil vždycky u severních nosorožců. Afriku mu denně připomíná královédvorská zahrada, kde se nachází největší kolekce afrických zvířat v Evropě.

Ze Safari Parku Dvůr Králové dostávám pravidelně tiskové zprávy: „Narodila se gepardí mláďata,“ „Získali jsme novou fosu,“ „Do safari parku se vrátili hroši…“ Někdy přijde i smutná zpráva: „Súdán, poslední samec severního nosorožce bílého uhynul.“ Přemysl Rabas však věří, že se podaří pomocí odebraného genetického materiálu tento druh zvířete pro svět zachovat.

Švejnar Jan – Prognózy.

Počítala jsem to: na Princetonské univerzitě vystudovali dva prezidenti USA, 23 nositelů Nobelovy ceny, tři viceprezidenti, tři astronauti, první dáma USA Michelle Obamová… Těch slavných jmen (fyziků, ekonomů, matematiků, diplomatů, guvernérů, ministrů, spisovatelů…), kteří se prosadili ve světovém měřítku, uvádí Wikipedie osmdesát devět. Mezi nimi jediný Čech – ekonom a pedagog, kandidát na českého prezidenta v roce 2008, prof. Jan Švejnar.

Paní Jiřina Rybáčková vzpomínala v našem časopisu, jak se v době, kdy pracovala na Princetonské univerzitě, stali přáteli, jak při společných večerech zpívali a student Jan Švejnar je doprovázel na kytaru. Na tu kytaru jsem se chtěla zeptat.

Jaromír Šofr.

Kameraman, malíř, hudebník a obdivovatel krásné kinematografie.

Tím přívlastkem si sám pro sebe nazval – v analogii k pojmu krásná literatura – filmová díla dávné i nedávné historie, jejichž hodnota nepodléhá času. My bychom asi řekli díla, která patří do zlatého fondu světové kinematografie. Dodejme, že do této kategorie patří i řada jeho filmů, zejména ty, které natočil s Jiřím Menzelem. Za Ostře sledované vlaky dostali Oscara, když bylo Jiřímu Menzelovi dvacet devět a Jaromíru Šofrovi dvacet osm let.

Petr Holubec o historii Pražské energetiky.

Petra Holubce si můžete pamatovat zjeho působení vtelevizním zpravodajství. Vroce 1998 zakončil svoji novinářskou kariéru astal se tiskovým mluvčím společnosti, která se stará obezproblémový chod života většiny Pražanů.
Svítit, vařit, prát, umýt nádobí v myčce, jezdit tramvají, ale dnes také především: pracovat s počítačem a pustit si internet… Dokud všechno funguje, bereme to jako samozřejmost a neuvažujeme nad tím, jak jsme na zdroji všech těchto vymožeností závislí. Řeč je samozřejmě o elektřině, neviditelném pomocníku našich životů.

Diessl – ředitel VoZP

Když se řekne Vojenská zdravotní pojišťovna, evokuje to představu, že není pro civilisty. To však dávno neplatí. Ke klientům páté největší zdravotní pojišťovny v České republice patří ze zákona každý voják z povolání, ale převážnou většinu pojištěnců tvoří civilní občané. Jejím novým generálním ředitelem se stal 15. března 2017 Ing. Josef Diessl.

by

Šimon Pánek

Můj dvacetiletý vnuk mi nedávno řekl, že se lidem v Česku žije dobře jako nikdy, mohou studovat, svobodně cestovat, mají otevřený celý svět. Potěšilo mě, že si to dnešní mladí uvědomují, i když nic jiného nezažili. Srovnání bylo lákavé. Přesně v jeho věku Šimon Pánek poprvé organizoval sbírku na pomoc lidem po zemětřesení v Arménii. To bylo ještě rok před sametovou revolucí. A po ní, ač mohl dělat politickou kariéru, si vybral poznávat svět z té odvrácené strany.

Celý život na bruslích.

Říká se v Praze mezi hokejovým národem, že ho každý zná a on také zná všechny, co k hokeji patří. A není to nadsázka. V dresu fotbalové Slavie hrál ve třinácti letech podle rozhodnutí slovutného trenéra Emila Seiferta spolu s pozdějším internacionálem Karlem Nepomuckým záložníka v zahajovacím žákovském předzápasu ligy při otevření stadiónu v edenu. To bylo 27. září roku 1953. Dnes má pověst nejzasloužilejšího mládežnického trenéra v ledním hokeji! To proto, že vychoval skoro nekonečnou řadu špičkových hráčů a reprezentantů.
Zasedli jsme, jak se říká, ke zpovědi se sportovním nezmarem Zbyňkem Zavadilem.

Zdeněk Lukeš 27 let na Pražském hradě.

Ing. arch. Zdeněk Lukeš po studiích architektury na ČVUT pracoval v archívu architektury Národního technického muzea v Praze, kde se začal věnovat architektuře XIX. a první poloviny XX. století. Od roku 1990 působí na Pražském hradě v památkovém odboru KPR. Vyučoval
na VŠUP a liberecké fakultě architektury, píše odborné a popularizující články a  knížky, v  nichž se snaží propagovat kvalitní, často veřejnosti nepříliš známou architekturu. Připravuje výstavy ve spolupráci s Galerií Jaroslava Fragnera, pořádá přednášky a vycházky pro veřejnost.

Historik a popularizátor architektury Ing. arch. Zdeněk Lukeš je česká Eliška Hašková-Coolidge – také „přežil“ několik prezidentů. Přirovnání čistě z hlediska délky působení v prezidentské kanceláři, kde se od roku 1990 stará o důstojnou podobu Pražského hradu, obnovu zanedbaných prostor a jejich přeměnu v užitečná místa pro veřejnost. I když i na etiketu přišla řeč.

Lidský mozek je možná složitější než vesmír.

Neurochirurg a neurovědec, osobnost mezinárodního významu, průkopník zavádění nových metod v neurochirurgii v Čechách i ve světě – prof. MUDr. Eduard Zvěřina, DrSc., FCMA v letošním roce oslavil ve skvělé kondici a v plné práci 80 let. Provádí náročné operace, nezřídka mnohahodinové, je zván na odborné kongresy po celém světě, aktivně sportuje, cestuje. Těžko uvěřit, že neurověda dosud neprobádala všechny funkce mozku – pan profesor zná zřejmě skryté taje, alespoň co se paměti týče.

by

Lékařská péče pro seniory.

O spolupráci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví se mluví dvacet let. Za této vlády připravily resorty společně novelu zákona, která řešila tzv. zdravotně sociální pomezí. Bohužel se ji už z časových důvodů nepodařilo prosadit v parlamentu. V návrhu byl zakotven nový druh pobytové sociální služby, tzv. ošetřovatelský domov, a v tomto domově by byla poskytována péče ošetřovatelská, léčebně rehabilitační a paliativní, a byla by hrazena v rámci nové odbornosti, pod kódem 923.

Mathilda NOSTITZOVÁ

Paní Mathilda Nostitzová boří všechny zažité představy o životě potomků šlechty v přepychu a radovánkách. Bezstarostné dětství jí skončilo ve dvanácti letech, kdy rodina musela opustit zámek v Plané u Mariánských Lázní a s holýma rukama se vystěhovat z Čech. Až po pádu komunismu se mohla podívat zpět do rodné vlasti, v níž založila nadační fond Mathilda, který pomáhá lidem s těžkým zrakovým postižením. nadace sídlí ve 4. patře starého domu, jen tři kanceláře − stejně skromné jako sama paní Mathilda. Vždycky se cítila být Češkou, o čemž vás nenechá na pochybách její smysl pro humor.
Na pražské Bertramce – Muzeu W. A. Mozarta, kde jsem po roce 1990 pořádala komorní koncerty, patřilo k mým „dvorním“ hráčům mladé smyčcové kvarteto s čerstvým názvem Mathilda Nostitz Quartet. Nepřehlédnutelná šarmantní dáma téměř s mateřskou pýchou sledovala reakci publika – jejich patronka. Tak jsem poznala paní Mathildu a absolvovaly jsme pak společně nejrůznější koncerty při jejích pobytech v Praze.

Menzel nechodí do kina.

Jiří Menzel (1938), filmový režisér světového jména, scenárista, osobitý herec (hrál v 74 filmech), vynikající divadelní režisér (87 divadelních režií doma i v zahraničí), držitel Oscara za fi lm podle Hrabalovy novely Ostře sledované vlaky. Další Menzelovy hrabalovské filmy Skřivánci na niti, Postřižiny, Slavnosti sněženek a Obsluhoval jsem anglického krále, jeho komediální filmy na námět Zdeňka Svěráka Na samotě u lesa, Báječní muži s klikou či Vesničko má středisková stejně jako Rozmarné léto a Konec starých časů, v nichž přenesl na filmové plátno poetiku Vladislava Vančury, patří do zlatého fondu nejen české, ale i světové kinematografie. Jeho zatím poslední film Donšajni byl uveden s úspěchem v mnoha zemích.

Kampeličky aneb Spořitelní družstva.

„Chcete–li změnit svět, začněte ráno tím, že si ustelete postel. Pokud splníte správně svůj první úkol, vyhrajete malou bitvu, která vám v průběhu dne dodá sebevědomí a sílu pro správné plnění dalšího úkolu, a dalšího… A věřte, že pokud nejste schopni dělat malé věci správně, nebudete schopni dělat správně ani ty velké…“

Diabetes.

Od roku 2000 každoročně vyhlašují WHF a WHO na poslední zářijovou neděli Světový den srdce. Letos připadá na pátek 29. září. Světový den srdce se zaměřuje na prevenci diabetu a komplikací tohoto onemocnění. Kardiovaskulární choroby dnes představují nejčastější komplikaci cukrovky (diabetes mellitus). Na téma jejich prevence a léčby hovoříme se zástupcem přednosty Centra experimentální medicíny pražského IKEM prof. MUDr. Martinem Haluzíkem, DrSc.

by

Vratislav Ebr

Pro nás ještě v živé paměti, pro někoho dávnověk. Každý čtvrtek od samého rána se vinula fronta před Arbesovým knihkupectvím na pražském Smíchově, jinak řečeno „U Ebra“. Vstávali jsme brzy ráno, trpělivě čekali, než pan vedoucí otevře, protože jsme se těšili na novou knížku, zejména když ve výloze avizoval vydání překladu „západního autora“. Museli jsme ji mít, četli, a pak se o knize diskutovalo v kavárnách, stejně jako o představeních Semaforu, Činoherního klubu či Divadla na Zábradlí. V bezčasí 70. a 80. let byla kultura závanem čerstvého větru. Při knížce jsme cestovali, poznávali, co nám bylo odepřeno, svobodně mysleli. a pan Ebr byl znalec, věděl co vybrat.

Učili jsme tuhle zemi charitě…

První dáma české charity říká: „Je třeba vědět, že se má pomáhat a že každý nemá v životě štěstí.“ První nadace vznikaly ve Velké Británii už ve středověku a některé z nich fungují dodnes. My Češi v průzkumech veřejného mínění uvádíme, že zhruba polovina z nás daruje peníze na dobročinnost alespoň jednou ročně. Vzpomínáte si na vlnu solidarity, kterou zvedla celonárodní sbírka Konto Míša? Vzpomínky na začátky Nadace Charty 77/Konto Bariéry jsou důvodem, proč jsme vyzvali k rozhovoru její ředitelku, která byla u jedné z prvních charitativních akcí na území Československa po roce 1989.

Sotira Korecká Margaritopulu – Srdce v Čechách, kořeny pod Olympem.

„Iríny je jméno jedné ze tří dcer boha Dia a bohyně Themidy, ochranitelky míru, přátelství a lásky, a podle mě vypovídá o charakteru naší rodinné firmy,“ s hrdostí v hlase vysvětluje majitelka cestovní kanceláře Iríny Tours.
Pouto k Řecku u nás vytvářela nejstarší členka rodiny, babička Sotira. Mluvila pouze řecky a nám, narozeným v Čechách, vyprávěla o daleké zemi, kde se naši rodiče narodili a kterou byli nuceni coby malé děti během občanské války opustit. Pak se její hranice zavřely a moji rodiče se tam už vrátit nemohli. Ovšem babička se za nimi do jejich nové Sotira Korecká Margaritopulu Srdce v čechách, kořeny pod olympem „Iríny je jméno jedné ze tří dcer boha Dia a bohyně Themidy, ochranitelky míru, přátelství a lásky, a podle mě vypovídá o charakteru naší rodinné firmy,“ s hrdostí v hlase vysvětluje majitelka cestovní kanceláře Iríny Tours. vlasti na úkor svého pohodlí dostala. Zůstala tady sama, bez dědečka a navíc negramotná. Bylo to pro ni velmi složité období, ale nás děti naučila znát řeckou historii, kuchyni a tradice. Za ta léta nám toho navyprávěla tolik, že jsem si Řecko zamilovala. Při své první návštěvě u tety v Thessaloniki – v mých necelých čtrnácti letech – jsem si řekla: „Tady to znám, poznávám a sem také i já patřím.“ Měla jsem také to štěstí, že můj život a život mé rodiny doprovázejí knihy. V dětství jsem s chutí „hltala literaturu“, ve které jsem se mohla dočíst více o Řecku a srovnávat poznatky s vyprávěním rodiny a přátel, spojit si je v jeden celek. Zažila jsem poznání předané generacemi, přišlo z knih, ale i jinak.

Michal Horáček prezidentem?

Michal Horáček (1952), spisovatel, novinář, textař, básník, producent, absolvent Institutu základů vzdělanosti UK a American studies na Macalester College v USA. Publikoval v zahraničním tisku − v roce 1982 v USA obdržel novinářskou cenu Excellence in Journalism. Působil v Mladém světě, přispíval do dalších časopisů, je autorem řady knih. V letech 1990−2004 byl předsedou představenstva a. s. Fortuna. Proslul spoluprací se skladatelem Petrem Hapkou, napsal přes 300 písňových textů a veršované libreto hudebně-dramatického díla Kudykam.

Třebíčský patriot Richard Horký.

Ing. Richard Horký je průkopníkem obnovitelných energií nejen v Třebíči, ale i v republice. V roce 1994 založil Třebíčskou tepelnou společnost, s. r. o., která vyrábí teplo zejména z biomasy a vyvíjí a vyrábí kotle pro tuto surovinu. Je předsedou spolku EKOBIOENERGO, který je zřizovatelem Alternátoru, předsedou představenstva Okresní hospodářské komory Třebíč. Od roku 2016 je předsedou představenstva společnosti Národná energetická, a. s.

Dokumentaristka Helena Třeštíková

– pedagožka FAMU, se zaměřuje ve své tvorbě na mezilidské vztahy a sociální problémy. Jako první se začala věnovat časosběrné metodě − sledování lidských osudů v delším časovém úseku. Natočila přes 60 dokumentárních filmů, nejznámějšími časosběrnými dokumenty jsou Manželské etudy, Sladké století, Ženy na přelomu tisíciletí, Marcela, René či Katka. Za své filmy obdržela řadu ocenění – v roce 2007 ve Španělsku cenu za nejlepší evropský dokument roku (snímek Marcela), v roce 2008 jako první Češka cenu Evropské filmové akademie (film René).

Některá zjištění z našeho rozhovoru, zdánlivě nepodstatná, mi přišla důležitá. Třeba když říká: „To je můj způsob, jsem taková a neumím být jiná.“ Helena Třeštíková je svá: dělá, co ji zajímá a co umí dobře. Nebo to, že nemá potřebu se zviditelnit. Třetí poznání, které z rozhovoru nevyčtete: empatie, s jakou vypráví o lidech, s nimiž natáčela své dokumenty.

Golfová akademie 3. věku

S Ing. Jaroslavem Šefrnou se známe desítky let. Jeho pracovní náplní a láskou vždycky byla a je hudba. Účinkoval v Národním divadle, byl sólistou Komorní opery Praha, sólistou operních divadel i v zahraničí, ředitelem a zakladatelem umělecké a koncertní agentury Camerata. Výčet by pokračoval přes dramaturga cyklů komorní hudby a vedoucího koncertního jednatelství Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, kde jako manažer působí dodnes. Kromě zaujetí hudbou je Jaroslav Šefrna také nadšeným golfistou. Této své druhé lásce se věnuje nejen jako rekreační hráč, ale i jako trenér. A co víc – chce získat pro golf seniory.

by

Cyril Höschl – Svět se vylepšuje velmi pomalu a vždy za cenu dočasných ztrát.

Pana profesora není třeba představovat, médii je oprávněně hýčkán a často se vyjadřuje k aktuálním otázkám našeho i světového dění. Takže jen pro pořádek pár vybraných informací: celosvětově uznávaný psychiatr, autor mnoha odborných knih, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog, který se zaměřuje na biologickou psychiatrii, klinickou psychofarmakologii, psychoneuroendokrinologii a etologii. Po roce 1989 byl prvním svobodně zvoleným děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1990−1997). Od roku 1990 je přednostou Psychiatrické kliniky 3. lékařské fakulty UK a ředitelem Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.

Mgr. Jarmila Podhorná:

“Věřím, že gemmoterapeutika jsou správným prostředkem pomoci lidem.”
Představte si v duchu, jak asi vypadá moravská víska Brodek u Konice. Ano, nemýlíte se: tak trochu konec světa, řečeno dětskou říkankou Za hory, za doly, ukrytá mezi lesy a loukami. Na mapě to z Boskovic vypadá na malý kousíček, tam budeme za chvilku, ale nakonec se houpete mírnými kopečky civilizací nedotčenou krajinou Drahanské vysočiny, alespoň na Středočecha nekonečně dlouho. Tak takhle vypadá čistá Morava. Bylo by zajímavé rozebírat název malebné vesnice, nás ale zaujalo jméno bývalé místní paní učitelky. Autorka knihy Byliny léčí se po skončení dráhy kantorky v pětapadesáti letech vydala plnit životní úkol: zprostředkovat lidem zdraví obsažené v bylinách. Místo odchodu na odpočinek se rozhodla zabývat u nás neznámou gemmoterapií a od skromných začátků došla k vybudování vlastní firmy s rozsáhlou bylinkovou zahradou. A tím její plány zdaleka nekončí.

Návštěva u Jiřího Žáčka

Jiří Žáček (*1945 v Chomutově), básník, překladatel, scénárista, jeden z našich nejvýraznějších literárních autorů, tvůrce dětské poezie, pohádek a učebnic. Původní profesí vodohospodářský inženýr pracoval jako nakladatelský a časopisecký redaktor, od roku 1992 na volné noze. Vydal deset sbírek básní, knihy epigramů a parodií, aforismů bajek, satirických monologů, fejetonů, a řadu knížek veršů a pohádek pro děti (např. Aprílová škola, Máme rádi zvířata, Bajky a nebajky, Počítání oveček, Kdo nevěří, ať tam běží, Kočkování, Krysáci, Sedmero pohádek, Hrůzostrašné pohádky a d.). Je autorem divadelní parafráze Ptákoviny podle Aristofana (prem. 1989, knižně 1991), slabikáře pro prvňáčky (1992–2015) a dětské encyklopedie. Za svou tvorbu pro děti získal několik nakladatelských cen a 4 Zlaté stuhy. V loňském roce obdržel od prezidenta republiky Medaili za zásluhy.

Prognózy Václava VĚTVIČKY

Dva roky mi trvalo, než se mi podařilo svého skorosouseda přimět, aby mi přišel poradit, jak prodloužit životnost převislým jasanům, které zahradní architekt důmyslně vsadil v 30. letech na naši zahradu, a které rozprostírají mohutný zelený deštník nad odpočinkovým zákoutím. Nositel titulu „Šarmantní osobnost roku 2013“

Věra Jourová věří v bezpečnou budoucnost Evropy

Frustrace komunistickým režimem, beznaděj ze sounáležitosti se sovětským blokem… Každé setkání s přáteli se zvrhlo v debatu o politice, i když ji pokaždé opepřily vtipy, které měly ve stávajících nesmyslných pořádcích výživnou půdu. Po roce 89 jsme si oddechli, nastává čas stability a rozumných pořádků. Ne nadlouho. Opět nás tíží politické klima, nesmyslné kroky politiků, jenom ten humor se jaksi nedostavuje. Evropa přestává být bezpečná. Jak vidí naši budoucnost evropská komisařka Věra Jourová?

Jiří Dienstbier: Lidské právo je i právo na důstojné stáří

Mgr. Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, je ve vládě České republiky zodpovědný za oblast lidských práv a řídí Legislativní radu vlády. Mnoho lidí má jen vágní představu o tom, čím se ministr s tímto pověřením konkrétně zabývá, přitom velká část jeho práce se dotýká i postavení a životní situace seniorů.

Příběh úspěšné podnikatelky Terézie SVÁTOVÉ

Do soutěže o nejúspěšnější české podnikatelky jsou nominovány ženy, které jsou 100% vlastníkem české společnosti a splňují přísná ekonomická kritéria. V loňském roce z vybraných 17 929 obchodních společností vlastněných ženami odborný garant doporučil do semifiále 649 českých podnikatelek.

Milan Lasica: Společný jmenovatel je HUMOR

To, jaký humor dělám, anebo jsme dělali se Satinským, o tom ať uvažují nebo ho analyzují jiní. Termín intelektuální humor se vyskytoval, ale myslím si, že to se může stát jen v zemi, kde považují za intelektuála už toho, kdo dovede říci souvislou větu…

Revue 50plus č. 6/2016

Vážení a milí čtenáři,
dnes, těsně před tiskem, měním červnový editorial za zprávu na poslední chvíli: Koncem května proběhla v Praze konference Stáří spojuje, která se věnovala kvalitě života ve stáří, sociálním rolím starších lidí i péči o ně. Konferenci uspořádal Život 90 a nám dovolte se s vámi o závěry z přednášek předních odborníků na stáří podělit. Konference potvrdila závažné a dlouhotrvající nedostatky ve společenkém řešení podmínek pro kvalitní život ve stáří.

Jiří Grygar – astronom se sportovním srdcem

Doktor Jiří Grygar je bezesporu osobou hodně známou. Snad každý si v souvislosti s ním vybaví televizní seriál Okna vesmíru dokořán či rozhlasová Dobrá jitra z Prahy. Publikační činnost? Tak to je nekončící seriál odborných prací, populárně-vědeckých statí či poskytnutých rozhovorů.

Pavel Kosatík – o empatii a objektivitě

Spisovatel literatury faktu Pavel Kosatík po monografiích věnovaných významným českým nebo exilovým osobnostem, jakými byli Jan Masaryk, Olga Havlová nebo Ferdinand Peroutka, zamířil do světa opery. Po bádání v archivech Vídně, Salzburgu, Berlína a Ameriky napsal knížku o Jarmile Novotné, největší české operní pěvkyni 20. století. Doplnil tak další bílé místo v naší kulturní historii.