Minule jsem se zde rozepsal o tom, jak jsem se stal na přelomu šedesátých a sedmdesátých let redaktorem příspěvků Miroslava Horníčka (a posléze jeho Odpovědny H) v dětském časopise Sedmička. Tenkrát jsem s panem Horníčkem začal přicházet do osobního styku vůbec poprvé. Nepřímo jsem se s ním ovšem setkal už někdy začátkem let šedesátých a šlo vlastně také o něco podobného, jako byly ty pozdější sedmičkové Odpovědny H.

Když mi bylo ještě -náct, měl jsem kolem sebe spoustu kamarádů, kteří mě pobízeli jednou k tomu, abych založil malé divadélko, podruhé k tomu, abych založil hudební skupinu, a nakonec abych založil také časopis a byl jeho šéfredaktorem. Ten poslední nápad kamarádů by v mé paměti zcela zapadl, nebýt zažloutlé stránky strojopisu nadepsané jedním slovem „Vzkaz“ a podepsané Miroslavem Horníčkem. Jak se ke mně ta stránka dostala?

(celý článek najdete v tištěném vydání č. 12/2018, ročník XIV. – objednání předplatného zde)