Jan Nepomuk František hrabě Harrach v mnohém předběhl svou dobu a jeho myšlenky a činy nám dodnes mohou být inspirací. Když v jednaosmdesáti letech zemřel, loučily se s ním v Horní Branné, kde je harrachovská rodinná hrobka, zástupy lidí. Z blízkého i vzdálenějšího okolí přišli místní, kteří hraběte Jana dobře znali a za mnohé mu vděčili, z Prahy byl dokonce vypraven zvláštní vlak. Zármutek byl upřímný. V jednom z nekrologů, které tehdy vyšly, se píše: „Zemřel přední český aristokrat, který nejvíce přiblížil se citům našeho národa a který ze šlechticů nejvíce a neohroženě ujímal se v kruzích nám ostatním Čechům jen málo nebo docela nepřístupných práv našeho národa způsobem sice nikoli výbojným, ale zhusta daleko účinnějším než nejradikálnější řečnění. Osobně byl hrabě z Harrachu kavalír každým coulem, mužem srdce i ducha jemného, přístupného šlechetnému hnutí, v tom smyslu zůstane jeho památka vezdy čestná a milá…“

Bohatý život hraběte Jana připomíná v jilemnickém muzeu expozice „Ze života českého kavalíra“: v zámeckých sálech – tedy v autentickém prostředí − se můžete podívat do Janovy pracovny, do ložnice, jídelny, pánského salónu a dámského salónku, do předpokoje, chodby a schodiště. Všechno je tu jako za Janova života, i s obrazy, fotografiemi a květinami ze zámeckého parku ve vázách z harrachovského skla. Pokud se ocitnete v Jilemnici nebo jejím okolí, zajděte na návštěvu k tomuto moudrému a laskavému muži. Bude se vám u něj líbit. 

(celý článek najdete v tištěném vydání č.1-2/2017, ročník XIII. - objednání předplatného zde)