Výňatek z rozhovoru:

• Jste spokojený se současným zaangažováním seniorů ve veřejném životě?

Já jsem obecně nespokojený s tím, že lidé nejsou veřejně příliš aktivní, jsou stažení do soukromí. Ale společnost nemůže dobře fungovat bez veřejné aktivity, potřebuje, aby lidé ovlivňovali i politické dění, třeba i vstupovali ve větší míře do neziskových organizací nebo do politických stran, protože kvalita celého politického systému by se tím výrazně zvýšila. Starší lidé ve srovnání s těmi mladšími patří spíše k aktivnějším, i co se týče třeba účasti ve volbách. Takže si nemyslím, že by to byl problém zrovna starší generace. Samozřejmě by bylo dobře, kdyby jejich aktivita byla ještě větší. Vím ze zkušenosti, že se v některých jiných zemích senioři i v pokročilém věku, pokud jim to zdraví alespoň trochu dovolí, zapojují mnohem více do veřejně prospěšných aktivit, chtějí být nějakým způsobem užiteční a využít svoje životní zkušenosti.

• Vnímáte důležitost zapojení seniorů do veřejného života i z pohledu stárnutí populace?

Je pravda, že se lidé dožívají vyššího věku, ale je také pravda, že se prodlužuje aktivní věk. Řada šedesátníků, ale i sedmdesátníků jsou velmi čilí a fyzicky zdatní, takže to není jenom tak, že by populace stárla v tom negativním slova smyslu. Všechny společenské skupiny, ať už na věkovém základě nebo na jakémkoliv jiném, mají právo uplatňovat své zájmy prostřednictvím různých zájmových nebo v dobrém smyslu lobbystických organizací a skupin, takže by tak měli činit i senioři, a také tak v řadě případů činí.

(celý článek najdete v tištěném vydání 6/2016, ročník XII. - objednání předplatného zde)