Laskavému čtenáři hned zkraje vysvětluji, že nedošlo k záměně, že na tomto místě nachází opět pokus o zamyšlení nad světem kolem nás, nikoliv rubriku agrární coby dozvuk prázdninového toulání. Z internetového časopisu Oko jsem citoval dvě věty o úhoru inspirován Karlem Čapkem. Již dlouho si schovávám pro Páternoster jeho úvahu o české politické scéně (Přítomnost 28. 10. 1926), úvahu nazvanou oním slovem. Jsou to myšlenky přesně devadesát let staré, jak shledávám však stále aktuální až aktuálnější. Zkusím jimi poměřit pár událostí letošního léta. Pro příklad stačí. „Po politicích nezůstávají jen zákony, které odhlasovali, ale i zvyky, které vtiskli svému konání.“ Naši poslanci si letos na prahu léta odhlasovali obstojně dlouhé prázdniny, všimněme si proto témat, která na ně tak jako tak čekají. Budou projednávat a schvalovat státní rozpočet pro příští rok. A hned dopředu, aby všem bylo jasno, dvě hlavní koaliční strany „ukázaly svaly“. Přidejte nám na policii, jinak rozpočet nepodpoříme, zaznělo z Lidového domu. Máte dost, najděte si na vnitru rezervy, zaznělo v odpovědi. Přebytek státního rozpočtu pro rok letošní stoupl v červenci na téměř 76 miliard korun.

(celý článek najdete v tištěném vydání 9/2016, ročník XII. - objednání předplatného zde)