Ničevó, ničevó,
Ničevó, ničevó…
„Hugo Kraus zemřel v úplném zapomenutí 8. listopadu 1961 v Praze ve věku sedmašedesáti let.“ Vida, už tenkrát, pouhých patnáct let po svém odchodu (když mně, dnes nad tím mudrujícímu, bylo pětadvacet), umírala někdejší operetní hvězda v úplném zapomnění a mohla být ráda, že předtím směla v půjčovně krojů a divadelních kostýmů služby Lidové umělecké tvořivosti oprašovat saka, která před válkou sama nosila, a o někdejší direktorské kanceláři, kde měla pro pobavení kolegů a subret parádní klec s krásně barevným papouškem, mohla si dát nanejvýš zdát: „Dobrrré rrráno, Hugo! Jak ses dnes vyhajal?“
(celý článek najdete v tištěném vydání č. 9/2017, ročník XIII. – objednání předplatného zde)